Tak vás zase všechny zdravím.

Kdo četl minulý zpravodaj, tak už mě zná. No vlastně, jak se to vezme. Pořádně mě neznají ani moji páníčkové, protože je vždycky dokážu nějak překvapit (a nejen je). Minule jsem se vám svěřil, jaké dokážu vymýšlet lotroviny, ale to není zdaleka vše z mého repertoáru.

Musím říct, že se moc rád válím v posteli! Komu by se to taky nelíbilo? Jen to není asi všem pejskům přáno. Panička chodí většinou spát dřív než páníček, takže já stihnu spolehlivě zabrat jeho polovinu a on má smůlu. Je mi přece jasné, že koupili novou ložnici pro mě a paničku. No, ale když mě páníček přes en moc nezlobil, většinou ho na kousek postele pustím lehnout. Já si to pak vynahradím v noci, když panička vstává k tomu malému, protože pak si zase nemá kam lehnout ona. Nezbývá jí nic jiného, než se nějak obmotat okolo mne. Aby mě odstrčila nebo snad i vyhodila, na to nemá srdce.

Ve stejném domě jako my bydlí ještě jedna rodinka, která má také doma miminko (to mám zakázáno olizovat - škoda) i pejska. Je toc sympatický voříšek, se kterým se rád honím. Co mě ale těší nejvíce? Má doma stále misku plnou granulí, takže stačí jen vyběhnout po schodech, využít otevřených dveří a rychle se pustit do hltání. Se sousedkou se samozřejmě pozdravím až potom. Mám ji moc rád, jen si ještě nezvykla na moje bouřlivé projevy sympatií.

Když už jsem se zmínil o tom našem človíčkovi, tak roste pěkně rychle. Aby ne, když ho panička pořád krmí. Je to pěkně nespravedlivé, protože já jím jen jednou denně a on alespoň pětkrát. Stejně tomu nerozumím. Já v jeho věku byl už dávno pryč od maminky u svých páníčků a zatím to vypadá, že tenhle mrňousek nám asi doma zůstane. Budu ale docela rád, protože jsem si na něj už zvyknul. Myslím, že paničce také s miminkem trochu pomáhám. Snažím se, co můžu: otírám mu pot z čelíčka, hlídám, jestli neublinkává, dělám mu společnost a také kontroluji, zda nemá příliš opotřebovaný dudlík. Jak? V nestřeženém okamžiku si dudlík vypůjčím, chvíli ho koušu a žužlám, a pak už je nepoužitelný a jde se koupit nový. Pravda, dvakrát jsem mu omylem vzal úplně nový, a to nebyla moje pomoc příliš vítána. Mám už slušnou sbírku, do které mi přispěl také malinký soused.